Na provázení v rozmanitém městě jako je Vídeň mě baví i ty nekonečné možnosti. Můžu tu donekonečna vymýšlet nové prohlídkové okruhy a být kreativní. Samozřejmě mě to stojí spoustu dřiny a drobných úkonů. A nakonec ani nemám jistotu, že to bude kromě mě ještě někoho zajímat.
Ale stojí to za vyzkoušení. Dneska vám povyprávím, jak jsem vytvářela svůj nejnovější itinerář a co všechno to obnášelo. : -)
Jak to celé vzniklo
Moje kamarádky – průvodkyně z Vídně – se minulý rok úspěšně zavedly v rezervačním portálu AirBnb Experiences a na prohlídky jim chodí celkem dobré množství návštěvníků. Taky jsem nad tím začala uvažovat. Ale přišlo mi, že tam všichni průvodci nabízejí to samé, a že nemá cenu nosit další dříví do lesa.
A tak jsem přemýšlela, jakou svou existující prohlídku můžu upravit a nabízet na tom portálu. Věděla jsem, že to musí být něco mimo Vnitřní město, ale zase ne příliš daleko. To proto, aby účastníci snadno našli místo srazu a taky aby neměli pocit, že jsou úplně mimo hlavní dění.
Volba padla na Ringstrasse
Už během přípravy na zkoušku jsem si všimla, že se při stavbě nejslavnějšího vídeňského bulváru leccos nepovedlo a že tam často zasahovala ironie osudu. Že by ale „Dreams and Tears of the Ring Road“ mohlo být téma samo pro sebe mě napadlo až teď, o 3 roky později. Byla jsem totiž přesvědčená, že to dodá šmrnc mojí prohlídce „Ringstrasse křížem krážem“. Ta totiž pod tímto názvem nešla moc na odbyt a potřebovala „upgrade“.
Když jsem si tedy začala nad mapou sepisovat, kde všude by se našla nějaká historka o nenaplněných očekáváních, měla jsem nápadů hromadu. Ale bylo mi jasné, že všechno do jedné túry „nacpat“ nemůžu.
Promýšlím logistiku
Moje zkušenost z prohlídek v centru ukazovala, že 1,5 h prohlídka by neměla mít trasu delší než 1,5 kilometru. Delší úsek už by znamenal spěchat. Nicméně na Ringstrasse jsou vzdálenosti mnohem větší, takže za plánované dvě hodiny projdeme přibližně 3,5 kilometru.
Dále mi bylo už nad mapou jasné, že budeme muset mnohokrát přecházet na semaforu a že to může být kámen úrazu.
Testuji na cílové skupině
Nechtěla jsem nic nechat náhodě a zorganizovala zkušební prohlídku s dobrovolníky. Napsala jsem na sociální sítě naprosto upřímně, že potřebuji otestovat nový produkt a že to bude zdarma. A ačkoliv mám zkušenost, že mnoho lidí slíbí účast a nakonec nedorazí, přišlo nás včetně mě a fotografky 21!
Takto velká skupina mi aspoň názorně potvrdila v praxi všechna úskalí trasy, kterých jsem se obávala. Ukázalo se, že počet lidí ve skupině musí být maximálně 15, protože víc lidí nikdy nepřejde na semaforu společně. Po Ringstrasse a přilehlých ulicích totiž jezdí spousty aut, tramvají, a tu a tam neohrožení cyklisté.
Také všechny přechody od jednoho místa ke druhému mi připadaly jako věčnost a doma jsem pak některé památky z prohlídky nemilosrdně vyškrtla. Už po cestě jsem improvizovaně zkracovala a nakonec zakončila prohlídku úplně jinde, než jsem plánovala, a kupodivu se to ukázalo jako skvělé řešení.
Zpětná vazba
Na konci prohlídky jsem dala účastníkům papír a propisku, aby mi anonymně napsali feedback a tipy na zlepšení. Vřele tento postup doporučuji, protože jakmile se rozprchnou, už se od nich většinou nic nedozvíte. Navíc vám na papír můžou napsat své mínění anonymně, zatímco zprávou přes WhattsApp to nejde.
V následujícím článku shrnu všechny úkony, které k přípravě patří a dám vám praktické tipy, jak být při přípravě efektivní. 🙂