Vyzpovídala jsem dva pražské průvodce, Jitku Grandovou a Pabla Ventea z Andaluzie, jaké mají zkušenosti s turisty z Mexika. Oba se shodli, že jsou Mexičané ve svých zvyklostech a očekáváních odlišní jak od Španělů, tak i od jiných národností Latinské Ameriky. V tomto článku vám povím, proč se na Mexičany zaměřit a jak naplnit jejich očekávání!
Proč zrovna Mexiko?
Mexiko je nejlidnatější španělsky mluvící zemí vůbec a v rámci v Latinské Americe má nadprůměrně výkonnou ekonomiku. Mexičané to také mají ze severní polokoule do Evropy letecky nejblíže. To vše zvyšuje pravděpodobnost, že vaše příští španělsky mluvící skupinka bude právě odtud.
Koho ve vaší mexické skupince (ne)najdete?
Mexiko je země velkých sociálních rozdílů, takže ti nejchudší se do Evropy nikdy nepodívají. Mladí lidé, kteří cestují s batůžkem po Evropě, nemají zpravidla peníze (ani ambice) najmout si soukromého průvodce. Navíc často hovoří velmi dobře anglicky a mohou tedy jít na levnější skupinovou prohlídku v angličtině. Také bývá spíše výjimkou, aby Mexičané cestovali ve velké skupině a zaplnili celý autobus.
Vašimi klienty bude tedy pravděpodobně menší rodinná skupinka: od manželského páru až po tři generace cestující spolu. Průvodce Pablo si vybavuje, že u jiných národností z Latinské Ameriky není tak běžné, aby cestoval manželský pár s odrostlými dětmi.
Mexičané a religiozita
Mexiko je silně katolická země a je pravděpodobné, že i vaši klienti jimi budou. Takže pokud pocházíte z typicky české „nevěřící“ rodiny, připravte si diplomatické odpovědi na případné otázky, proč tomu tak je.
Zároveň mohou být vaši Mexičané velmi citliví na téma katolické církve obecně, což se v Praze obvykle projeví při výkladu o Janu Husovi. Průvodce Pablo má zkušenost, že většina jeho klientů o temnějších stránkách katolické církve na evropském kontinentu nemá mnoho informací.
Možná vás to překvapí, ale vašimi klienty mohou být i mexičtí židé.
Začínáme na čas a autem
Navzdory zažitým stereotypům zdaleka neplatí, že by jakožto Latinoameričané chodili pozdě. A pokud ano, má to obvykle úplně jiný, prozaický důvod. Jitka si všimla, že mnoho jejích klientů jsou podnikatelé, zvyklí být dochvilní, a tedy to očekávají i od ostatních.
Pokud ještě nebyli v Evropě, nebudou mít příliš důvěru v místní hromadnou dopravu a budou preferovat přesuny autem či taxíkem. Tak jsou zvyklí z domova. Potěší je prostorné auto s fungující klimatizací. 🙂 Na druhou stranu, pokud se na vlastní oči přesvědčí, že se není čeho se bát, rádi pak tramvaje a metro využijí.
Na co se budou ptát?
Mexičané možná nebudou mít nastudovanou místní historii, ale o to více se budou zajímat, aby věděli, kde jsou. Více než dávnou historii budou chtít slyšet současné reálie a informace z ekonomiky: jaký je tu průměrný plat, zda má vaše země krále nebo prezidenta a jak funguje místní zdravotnictví nebo školství.
Pablo říká, že když má smíšenou skupinu, tak jsou Mexičané zpravidla ti tišší a rezervovaní „někde vzadu“, ale postupně jak získají důvěru k průvodci, začnou se hodně ptát a rezervovanost postupně poleví. Naproti Španělům nebo třeba Argentincům, kteří již po pěti minutách s průvodcem žertují, je dle Pabla rezervovanost pro Mexičany příznačná.
Co jim chutná?
Opět je zde rozdíl oproti Španělům nebo Portugalcům: nevyžadují tak častona stole chléb a na nové, neznámé jídlo se dívají s mnohem větší pokorou a zvídavostí. Milují husté zimní polévky a české omáčky. Rádi experimentují. Jitka má zkušenost, že s sebou někteří vozí i své oblíbené chilli a přidávají si je do jídla
Upřednostňují pivo před vínem a zejména speciality jako nefiltrované pivo jsou pro ně velmi zajímavé.
Zvyklosti v oblékání
Mexičané o sebe velmi pečují a jsou oproti Španělům (zpravidla) uhlazenější. A to jak ve způsobech, tak v oblékání. V naší geografické oblasti si občas stěžují na zápach místních obyvatel, což zažívají právě při používání pražské či vídeňské hromadné dopravy.
Ve Vídni jsem byla svědkem, jak Mexičanky několikrát okomentovaly neumyté vlasy Rakušanek.
Mexičanům evidentně přijde, že zde lidé nemají dobrý vkus ani v oblékání a v létě že se příliš odhalují. K tomu jen dodám, že na jedné okružce letos v parném srpnu přišla celá mexická rodinka v dlouhých kalhotách. Já jediná jsem měla šaty.
Dávají Mexičané dýško?
V tomto ohledu je tato národnost nepředvídatelná. Ze zkušenosti nám třem připadá, že dávají buď tučné dýško, nebo žádné dýško. Nejde to předem odhadnout.
A bonus na konec: jak si Mexičany získat, i když jste v Mexiku nikdy nebyli?
Zde vycházím čistě ze své krátké, letošní, praxe:
1. Naučte se specifické mexické výrazy a vhodně je používejte. Pokud zatím žádné neznáte, vyhledejte si na toto téma články ve španělštině nebo angličtině. Pokud máte více času, zvolte libovolnou mexickou telenovelu v originále a zapisujte si fráze do notýsku. Já jsem shlédla telenovelu Teresa z roku 2010, všech 152 dílů, a vyplatilo se!
2. Vyhledejte si spojení Mexika s vaší lokalitou. V Praze těch paralel asi moc nebude. Zato ve Vídni je důležité téma Maximilián Mexický, bratr Františka Josefa I. a penacho. To je asi 600 let stará pérová čelenka z Mexika, vystavená ve Weltmuseu ve Vídni, která náležela mexickému vládci Moctezumovi a Mexiko vyžaduje její vrácení. Jako kompromis smějí Mexičané do muzea zdarma.
3. Zjistěte si, jak to je s mexickou komunitou ve vaší lokalitě. Funguje zde nějaké mexické kulturní centrum? Slaví se Día de los muertos? Kde zdejší Mexičané převážně pracují? Jsou zde nějaké mexické bary a restaurace?
No a poslední tip na konec, NIKDY neoznačujte Mexičany za Jihoameričany ale za Latinoameričany! 🙂
Přeji mnoho zdaru při prohlídkách a děkuji Jitce i Pablovi!
Provázíme turisty z Mexika